Krevní tlak představuje jednu ze základních životních funkcí, která je také snad i nejvíce sledovaná. Její vyšetření patří k základům běžného vyšetření u lékaře. Potíže s vysokým krevním tlakem také patří k jedněm z nejčetnějších v civilizovaných zemích, a proto je hypertenze považována za civilizační chorobu. Měření krevního tlaku má za sebou již stoletou historii a nutno říct, že se během té doby nic moc nezměnilo. Základem měření byl totiž rtuťový tonometr a fonendoskop, který se užívá dodnes.

Co je krevní tlak

V hledáčku zájmu máme krevní tlak, což je tlak působící na stěny cév. Hodnota tohoto tlaku se liší od krevního řečiště. Vůbec nejvyšší je krevní tlak ve velkých artériích. Směrem do periférie krevní tlak klesá. Nejnižší tlak je pak v žilním systému. Výše krevního tlaku se mění v průběhu dne hned několikrát v závislosti na různé vjemy (vnější tlak, počasí, pohyb, stres, teplota, únava, choroba a podobně). Nejvyšších hodnot krevní tlak dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce, což je tzv. systolický tlak a nejníže je ve chvíli uvolnění a plnění srdečních komor, což nám ukazuje pro změnu diastolický tlak. Hodnoty krevního tlaku se měří tonometrem a zaznamenává se v mm Hg. Může se zaznamenávat i v kilo pascalech, ale není to příliš časté. Výšku tlaku ukazuje dvojčíslí oddělené lomítkem. První hodnota před lomítkem nás informuje o systolickém tlaku a druhá hodnota pak vypovídá o výši diastolického tlaku. Optimální hodnota krevního tlaku je 120/80 mm Hg. Hodnoty 140/90 a výše, jsou příznakem hypertenze. Opačným kontrastem jsou hodnoty pod 100/65, které jsou pak příznakem hypotenze. Ani jedno není v pořádku. Vysoký krevní tlak je znám jako tichý zabiják, jelikož dlouho nevyvolává žádné specifické a výrazné obtíže, avšak následky tohoto onemocnění mohou být i fatální (smrtelné). Nízký tlak je zase pro změnu bagatelizován a říká se, že není závažný, není to však vždycky pravda. Nízký krevní tlak člověku celkem značně ztěžuje normální život, je nepříjemný a může jej dostat do nepříjemných situací. Navíc při omdlení si člověk může způsobit i nějaký ten úraz. Dlouhodobá hypotenze navíc nevratně poškozuje vnitřní orgány. Udržet si normální hladinu krevního tlaku je proto víc než optimální. Pouze s normálním krevním tlakem funguje vše, jak má.

Rizika a důsledky vysokého krevního tlaku

Vysoký krevní tlak představuje velké riziko pro vznik kardiovaskulárních onemocnění. Tepny jsou totiž vysokým tlakem poškozovány, což také urychluje rozvoj aterosklerózy se všemi jejími důsledky. Díky zvýšenému odporu dochází k zbytnění srdce a dochází zde i k poškození srdce i koronárního řečiště. Vysoký krevní tlak však nepoškozuje jen srdce a cévy, ale i ledviny a oční sítnici. Hypertenze také výrazně zvyšuje riziko vzniku cévní mozkové příhody.

Svůj tlak by měl znát každý

Každý dospělý člověk by měl znát výšku svého krevního tlaku. Pravidelné preventivní měření je vhodné u každého zdravého člověka. Hladina vysokého krevního tlaku se totiž zpočátku neprojevuje vůbec žádnými příznaky a obtížemi, a proto je důležité jej pravidelně sledovat, obzvláště se stoupajícím věkem. Domácí tlakoměr tedy rozhodně nepředstavuje zbytečnou investici.

Měření krevního tlaku

Krevní tlak se měří na paži s pomocí manžety a fonendoskop. Manžeta je napojena na speciální přístroj, ten může být kapalinový (rtuťový) a digitální. Rtuťový tlakoměr je sice přesnější, ale pro domácí měření mnohem komplikovanější. Rychlejší a mnohem jednodušší na ovládání je digitální tlakoměr, který vedle tlaku často změří i pulz. Při užití digitálního tlakoměru navíc nepotřebujete fonendoskop.

Měření krevního tlaku se není důvod obávat. Jedná se o jedno z nejjednodušších a nejméně náročných vyšetření. Vhodné však je, aby k měření docházelo v klidu, asi tak 10 minut po tom, co dorazíte k lékaři. Pokud vás měření tlaku znervózňuje nebo cítíte napětí, zkuste se před měřením uklidnit, rozptýlit, případně si na měření vezměte někoho, kdo vaše negativní myšlenky rozptýlí.

Kdy se měří krevní tlak?

Krevní tlak se pravidelně měří v rámci preventivního vyšetření, ale i tam, kde vzniká podezření vzniku vysokého krevního tlaku anebo nějakého dalšího vnitřního onemocnění. Krevní tlak se mění i při přijetí do nemocnice, u operací a při sledování průběhu některých dalších onemocnění (onemocnění ledvin, štítné žlázy, průjmových onemocnění a podobně).

Hlavní rizika pro vznik vysokého krevního tlaku:

Nutno říci, že krevní tlak přirozeně stoupá s věkem. Nad svůj rámec, ale stoupá díky nadváhy, obezitě, časté konzumaci alkoholu, nedostatku pohybu a nadměrné konzumaci soli.

S čím udržet krevní tlak pod kontrolou?

V případě, že máte nadváhu (anebo obezitu) shoďte nadbytečná kila. Každé kilo dolů představuje snížení krevního tlaku o 1 mm Hg. Omezte konzumaci alkoholu na 720 ml piva nebo 300 mililitrů vína denně. Zvykněte si na pohyb. Hýbejte se, a to alespoň několik dnů v týdnu minimálně 45 minut. Snižte příjem soli a sodíku, naopak zvyšte příjem draslíku, vápníku a hořčíku. Jistým rizikem je i kouření, a to nejen na vznik vysokého krevního tlaku, ale i kvůli dalším chorobám. Strava by měla být pestrá, bohatá na vlákniny, zeleninu a ovoce. Vhodná je konzumace vysokoprocentní čokolády a banánu. Nezapomínejte ani na dostatečný pitný režim a spánkovou hygienu. Důležitou prevencí je i relaxace a naučení se odbourávat stres. V boji se stresem vám může dopomoci dechové cvičení, meditace, naučení se asertivního jednání, dbát na plnění vlastních potřeb a přání a snaha řešit problémy včas a konstruktivně.